Petr a Lenka

Končí další sezona seriálů.

A jak to dopadá ?

• The Big Bang Theory. Ještě to jde. Místy už se vaří z vody, smíchu ubylo, ale výborné okamžiky tam ještě stále jsou.
• Fringe. Dobré. Stále beží jako na drátkách a díly jsou plné atmosféry. Celé to pohromadě drží jakýs takýs příběh, který se objevuje a nespotrádá jistou dramatičnost.
• Glee. Po dlouhé přestávce zpět. Ale zvolna sklouzává k šablonovitosti a vývoj postav se také potácí od ničeho k ničemu. Kdo je zlý od začátku, ten tak bude do konce...
• Legend of the Seeker. Čirý průser. Dějová linie tam možná někde je, ale každý další díl je přehledem "jak napojit další veselou/dojemnou/napínavou scénku" a dostat délku dílu na požadovaných 40 minut. První série byla velmi slibná (i když velmi levně vypadající), zvěsti o ukončení seriálu po druhé sérii sílí. A upřímně - možná bude lepší nevidět dopadnout Kahlan a Richarda na úplné dno.
• The Mentalist. V druhé sérii stále šablonovitější díly. A ani Patrick Jane to celé neutáhne. Chybí jednotící příběh - takhle je vlastně jedno, v jakém pořadí jsou díly sledovány.
• V. Další průšvih. První tři (čtyři) díly měly pekně nakročeno, ale po dlouhé pauze jsem se přestal orientovat wů is wů - a vzhledem k tomu, jak jsou postavy napsány, ani na to nemám příliš chuť.
• Chuck. Stále moc dobré. Chuck ve třetí sérii prošel hodně zýsadním vývojem a díly kolem jeho "zmoudření" byly parádní.
• House MD. Tak napůl. Hodně šablonovitý scénář, který se pravidelně opakuje, ale přesto mají díly atmosféru a  dokáží zaujmout. Hodně.
• Eureka. Čeká se nová, čtvrtá série. A jsem zvědav. Konec třetí byl stále poměrně slušně koukatelný.

A ještě musím zminit Dempseyho a Makepeacovou - v originálním slovenském dabingu. To je prostě záležitost z mládí mimo všechny hodnocení :)

Byl to Bond. James Bond.

Co je to teď ? Vcelku podprůměrný akční film.

Quantum of Solace nebrat. A příští bondovku jen velmi, velmi opatrně.

Iron Man

Toto už žádné umění není. Filmová adaptace komixu o zhýralém miliardáři – výrobci zbraní, který je kdesi na blízkém východě unesen a zajat. V zajetí si postaví železné brnění (+malý reaktor k pohonu) a uprchne.

Po návratu do vlasti prohlédne, postaví druhý model obleku a začne páchat dobro. Tedy – ne moc, ale jako přerod v klaďase to stačí. Plus nějaký ten padouch, žena a v neposlední řadě střepiny mířící do srdce.

Nejpřekvapivější je, že ten film je vtipný. Místy skoro až konverzační komedie. Downey jr. si svého milionáře užívá a dialogy s jeho sekretářkou patří k tomu nejlepšímu.

Příjemné zábava na dvě hodiny (za pomalu už nepříjemné vstupné do kina). Vidět a zapomenout. Nebo občas něco citovat.

A zcela překvapivě se Lenka vyjádřila též kladně. Že by ?

Višňový sad

Po relaxačním Blbounovi nás čekal střed s ruskou klasikou. Divadlo Na Vinohradech, tentokrát od pěti (to je skoro večerní představení) a v jedné z hlavních rolí Dáša Veškrnová. Tedy – tentokrát ne v porcelánu, ale v sadu.

Předlohu jsem nečetl, takže srovnávat nemohu.

Představení je zpočátku stylizováno do kabaretního čísla, kdy z jeviště postavy plynule přechází do děje. Stejně jako nahlas pronášené scénické poznámky typu „Nyní všichni odejdou a zůstane XY“. Nerozumím tomu, ale mohlo být hůř.

Hodně mě zaujala zajímavě postavená a silně stylizovaná scéna. Stejně jako některé režijní postupy – viz závany „starých časů“ podbarvených praskající gramofonovou deskou. Výborné.

A o čem to bylo ?

O něčem zcela jistě. Asi. Několik osudů se protlo, aby na konci představení byly postavy v podstatě tam, co na začátku. Že by to byl fatalismus ? Nevím, to ukáže až osud.

Ale přesto (či právě proto?) se mi to líbilo. Ne že bych to musel vidět podruhé, to ne.

Ale jako umění to bylo dobré.

Mám řidičák a oficiálně mohu jezdit. Pokud je čím. Neboli pokud mi Lenka půjčí auto. Jinak zůstávám u kola/bruslí, na kteroužto skupinu řidičák nemám a ani neexistuje.

V podvečer jsem byl na Freezing Prague.

Variace na pamětické „štronzo“. Zmrznutí (zastavení uprostřed pohybu) na jednu minutu. Provádí tolik lidí, kolik se jich na daném místě sejde.

Naplánováno na podchod metra Muzeum. Málo místa, moc lidí, při postávání a čekání se stíral rozdíl mezi pohybem a zmrznutím. Ale jinak milý reality-hack.

Film Most do země Terabithia. 10/10. A nejlépe to řekl poslední komentář

Čekání na vítr. A že se Lence ta fotka povedla.

Na MIT bych se nedostal ani v roce 1869. A vy ?

Jean Giraudoux

Bláznivá ze Chaillot

Divadlo Na Vinohradech. První ze čtyř představení na roční předplatné – a hned průšvih. Uvažoval jsem, jestli je ta hra tak naivní, nebo tak blbá. Nakonec jsem se přiklonil k druhé možnosti, čemuž nasvědčoval i vcelku vlažný potlesk.

Nicméně myšlenka, že pro záchranu světa tak, jak si jej představuji, lze využít i masovou vraždu a ještě si ji před sebou obhájit, by zapadnout neměla.

Transformers

Nedá se začít jinak, ale musím takhle:

Vojto – tohle je A

Vojto – tohle je B

A se liší od B.

Tak, po krátkém úvodu a lehkých zmatcích jsme se usadili v kině. A pak jsme si přesedli na místa, co jsme měli na vstupence.

A co film ? Moc pěkné. Ani bych neřekl, že se tak budu bavit dvě hodiny sledováním dvacetimetrových robotů, co si navzájem dávají přes hubu.

Ale není to jen v robotech. Ten film prostě funguje. Tam co se mám smát se směju, tam co to má být napínavé ani nedýchám a pokud to má být dojemné – je. Snad jen trochu patosu na závěr – ale i to k tomu patří.

A co chtít víc ?