Petr a Lenka

Botanická zahrada díl první:

     

Útočí na nás ! Už jsou zde !

  

A jedna série z Letné hned po bouřce. Či přesněji mezi dvěma bouřkami:

      

,  

Není to sice "právě kvete" ale komu to vadí...

    

  

A PacMan na závěr:

Víkendoviny

Po lehké pauze jsem konečně strávil větší část víkendu na bruslích. Něco slalomu, něco streetu a jako nedílnou součást i zevlování.

Většinu času na Letné. Ano, na Letné s minimem rychlobruslařů, ale stále přetrvávajícím kouzlem místa a lidí. Letenské letní podvečery strávené ve společnosti kelímků, laviček a milých lidí jsou nezapomenutelným zážitkem.

Obzvlášť když se k tomu přidá chuť z čistě vracených triků v řadě za sebou, je to dokonalé.

Stejně jako nové brusle – díky nim lze v oprašování triků zajít trochu dál a vrátit zase o něco více věcí,o kterých jsem si myslel, že jsou navždy pryč (inside miszou budiž jeden za všechny).

Proč tedy psát o jednotlivých konkrétních věcech, když stačí zopakovat úvod: Letenské večery jsou nezapomenutelným zážitkem.

Hádej kdo přijde na večeři.

Neuhádneš. Sedíme si, grilujeme zbylé maso, které zůstalo nezužitkováno po Radkově společenském večeru a sledujeme přírodu.

Zbytek přírody, která přežila odpolední úpravu jezírka (ostřihání, odkořeněn a vůbec něco, co by mohlo být brutální devastací, kdyby to nebyl promyšlená zahradnický postup) a já se snažím udělat dojem na Lenku tím, že ji ukazuji ježka, který prolézá plot na opačné straně.

A kde se vzal, tu se vzal z křoví vyrazil druhý ježek a rovnou k nám. Napoprvé zastavil metr od nás a pak se vrátil do podrostu. Ale opět se objevil znovu a obcházel nás tu zleva, tu zprava. Dost často čmuchal vůni grilovaného masa.

A pak jsem se stali pouhou překážkou na ježčí cestě. Kdyby mohl mluvit, bylo by to něco jako „co to tu sedí, že to musím obcházet. To to nemůže uhnout ?!“. Nemohlo.

Takže se nám motal pod nohama, nechal se drbat (tedy, mně jen naježil bodliny. Lenka je na odhánění ježků lepší – jen se ho dotkla, rozběhl se a zmizel pod pivoňkou. Ale zase se vrátil).

Zkusili jsme i experiment s kusem masa – napřed ho očichal a několikrát jen prošel kolem, nakonec ho zlikvidoval celé.

Takže místo večeře ve dvou jsme měli společnost :)

    

Během akce "Kulový blesk" jsme se mihli i na mirovickém Židovském hřbitově. Je krásný. A já - samozřejmě jsem neměl "velký" foťák - takže jsem se jen snažil něco vymačkat z mobilu.

      

   

Ewa Farna

Eliška s kamarádkou Milenkou projevily přání jít na koncert svého idolu - Ewy Farny. Rodiče svolily, já koupila lístky a holky byly posazeny na autobus do Prahy. Koncert byl v Kongresovém paláci na Vyšehradě a já ho strávila v místní kavárně s knihou . Holčičky byly spokojené, v nových tričkách, s plackama a kdovíčím... Jen zklamané, že se zpěvečka nepodepisovala. Druhý den prolítaly po zahradě a pak jsem je vrátila Milenčinu tatínkovi .

Z cyklu &undefined;Příšery všedního dne&undefined;